1. Kambodža je v Africe

2. Velký Kosíř je sopka

Velký Kosíř je již vyhaslá sopka nacházející se uprostřed Hané (jak jinak by tam asi byly hory, že?). To, že je sopečného původu jde vysvětlit mnoha důvody. Hlavním důvodem je velká úrodnost Hané díky popelu z Kosíře, který, jak známo, k úrodnosti půdy velkým dílem přispívá. Vzhledem k tomu, co už víte, je zcela jasné, že sousední hora Malý Kosíř je taktéž vulkanického původu. Zajímavostí ale je, že samotný Velký Kosíř pokračuje ve své mohutnosti hluboko pod zem a Malý Kosíř je tak vlastně pouze parazitický kužel (něco jako "boční sopouch") .

3. Zásadní rozdíly mezi statky hmotnými a nehmotnými

 Vysvětleme si je na několika příkladech: Logo v počítači je staek nehmotný, protože ho nemůžeme chytit. Když ale logo vytiskneme, zůstává stejně statkem nehmotným, protože ho pořád nemůýeme chytit (přímo to logo), přestože papír ano. Pokud však logo vytesáme do kamene, je to statek hmotný, protože je to prostě šutr a basta.  

4. Čínské jeny jsou zázračné (1 jen = 100 jenů)

Obrovskou, nečekanou a dlouho skrývanou informací o čínských jenech je jejich rozmnožitelnost. Dle tvrzení jednoho z profesorů Cyrilometodějského gymnázia se, stejně jako dolar na centy a libra na pence, dělí 1 jen na 100 jenů. Toto tvrzení je naprosto průlomové, protože se jím dá vysvětlit celá světová ekonomika! Čína tímto způsobem může prodávat výrobky velmi levně a přitom na nich vydělá obrovské peníze a Evropa se může jít zahrabat. V Číně je ekonomika jasná - uveďme si to na příkladu: Zaměstnanec čínské továrny vyrobí věc v hodnotě 100 jenů, ale dostane za práci jen 1 jen. Řediteli podniku, který tohoto zaměstnance zaměstnává, zbyde 99 jenů. Věc prodá za 1 jen. Protože ale 1 jen = 100 jenů, evropan kupující daný výrobek zaplatí 1 jen, ale ředitel získává 100 jenů. Takto si ředitel jen díky jedinému výrobku vydělá 199 jenů (a může je směnit za 19 900 jenů a dále...)! To je, co? A co zaměstnanci? Proč nejsou také bohatí? Dá se to vysvětlit jednoduše. Zaměstnanci jsou nevzdělaní a protože nikdy nechápou tuto logiku, tak je nenapdne si směnit 1 jen za těch 100. Tímto způsobem si čínská vláda může tisknout kolik peněz chce a přitom to tak dobře skrývá ve složité matematické rovnici (1=100), které věří jen opravdu malé procento matematiků. Ostatní tvrdí, že rovnice nemá řešení. My víme, co je pravda. Nechme je v tom...